Michael Althsuler: Špatná zpráva je ta, že čas letí. Dobrá zpráva je ta, že Vy jste pilot.

 

Krveprolití I - 4.kapitola - Borová loď

5. května 2012 v 23:53 | (ta) Neznámá

Annin kůň zaržál.
"Brr....kampak si myslíte, že to jdete? Tady se platí" otevřel sáček plná zlaťáků strážný.
Nemohla se prozradit, musela mu darovat, věděla, že by to měla zadarmo, ale nemohla riskovat prosrazení. Teď ne, když už je tak daleko. A platit pobyt na palubě?! Docela urážka to jest, ale taková už dnešní dopa prostě je.
Lidé jsou chudí, musí jejímu otci platit daně, aby Gorrak mohl posílit vojáky.
"Klídek Cukřenko, ty na mne počkáš ve stáji. Pane, prosím, postaráte se mi o Cukřenku?" zeptala se Anna.
"Beru 15 zlatých na týden" natáhl ruku sobecký obchodník a přijal své vytoužené peníze.
Anna hledala svůj borový člun, aby mohla přeplavat řeku.
Z dálky na ní mával pohledný mladík.
"Posílám vzkaz od pana Hannela. Máte se mít na pozoru, nikdy nevíte, co se může z člověka vyklubat" usmál se, posadil jí na loďku a zamával jí na rozloučenou.
A tak začalo její dobrodružství...bez společníka.

Green Day - Jesus Of Suburbia

4. května 2012 v 6:41 | (ta) Neznámá |  Moje MP3 ♪
 


1 máj, lásky čas...

1. května 2012 v 21:40 | (ta) Neznámá |  Z mého nitra...
1 sloka - Karel Hynek Mácha - Máj
***
Byl pozdní večer - první máj -
večerní máj - byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
květoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky.
***
PS: Dnes nastal první máj a já jsem byla jedna ze šťastlivců, co:
- si našla novýho partnera
- dostala pusu, ale bez stromu, páč už všechny opadaly...

Michal David - Vidím tě všude (Discopříběh)

30. dubna 2012 v 11:18 | (ta) Neznámá |  Moje MP3 ♪

PS: Chudák..... Zamračený

Krveprolití I - 3.kapitola - Rada

28. dubna 2012 v 15:20 | (ta) Neznámá

Měla pravdu. Přivítal jí s otevřenou náručí, Cukřenku uvázal ve své stáji.
Anna se nejprve vykoupala, najedla a po té začala líčit dopodrobna vše, co se jí přihodilo.
"Hmm, vsadím se, že to Logan V chce pouze proto, aby ovládl celou Arkatémii a navíc k tomu náš Svatojánský ostrov" zamýšlel se Hannel nad situací.
"Strýčku, co myslíš, že bych měla dělat?" z očí se jí začaly ronit slzy.
"Povím ti co" rukou naznačil, aby šla k němu blíže.
"Navštiv vojáky Sama Blackfelda" šeptal tajemně.
"Sam? Blackfeald? To je nějaká přezdívka?" podivila se princezna.
"Víš, je to vzdělaný muž. Nakreslím ti mapu a ráno za ním vyrazíš. Člun ti dám, není problém. Víš, že já si bor dokážu snadno sám od sebe vyrobit" spiklenicky na ní mrkl.
Po té už Annu poslal do postele, která byla ve vyšším patře. Když nahlédla škvírou, která byla v podlaze o patro výš v ložnici, spatřila strýčka Hannela, jak na svitek pergamenu čmárá mapu a něco vypisuje.

Pokračování: 5.5.2012


Navěky v pasti - 3.kapitola - Seznámení

25. dubna 2012 v 13:11 | (ta) Neznámá |  Fanfiction ???!!!
***
Byla jsem vystresovaná. Měl namířeno do takového šedého baráku. Věděla jsem, že tam na nás čeká nějaký gangster.
Musela jsem být připravená.
"Čus Nio" přišel k němu kluk, jeho oči upřeli nenávistný pohled na můj obličej.
"Klídek, to je nová holka, se kterou právě chodím" pousmál se.
Cože? Nejsem ničí holka!
"Pak tedy vítej v partě" usmál se kluk a nechal Niu jet dál.
"Holka?!" zařvala jsem na něj.
"Chceš být v naší partě a né s pěstounama? Tak se podle toho chovej. Hraj si na děvku, však to znáš.
Jel jsem do clubu a tam ulovil tuhle krasotinku" ukázal na mne.
"No dobře" vydechla jsem vztekle.
Když Nia zaparkoval auto v garáži, tak jsem se ho musela s odporem chytit za ruku.
Ještě nikdy předtím jsem kluka neměla, takže jsem netušila, jestli se chovám, jak se sluší a patří.

"Takže toto jsou mý kámoši. Zde je - Silenzio, Pulpo, Foxy, Vinnie, Heinrich a Rocket" představoval mne.
Všude se ozývalo, Ahojky kočko, až na jednoho.
"Hovno vole naser si" ozvalo se odněkud.
"Kdo to byl?" zasyčela jsem.
"Ten už říká hovno vole naser si, od narození, kočičko" mrkl na mne Foxy.
"Tak dost těch keců a začněme konečně něco dělat" pravil Vinnie.
Porozhlédla jsem se kolem. Začala jsem si zvykat na zdejší atmosféru.
Tma jako v díře, hudba kolem, posprejované zdi, smrad od kouře či chlastu. Prostě klasika.
Nia si sedl na zem a já jemu na klín, ačkoliv nerada. Ale musela jsem ukázat, že jsme jakoby spřízněné duše, aby mě kluci přijali do party.
"I kill you...." ozval se můj telefon.
"Sorry" omluvila jsem se a začala hučet do telefonu.
"Jo, jo. Cože?! Běžte do háje, já nic....počkejte. Ne, možná až kolem 10 večer. Nemám ponětí o něm" typla jsem mobil.
"Pěstouni" třískla jsem křachnou o zem.
"Chceš ten mobil spravit? Nebo spíše zahodit? Nabízím mobili lacině" nabídl se Pulpo.
"Ne dík, ale to spravení bych brala. Kolik?"
"Normálně bych bral 100, ale že jsi Niova holka, tak 50" pousmál se.
"Tak jo" hodila jsem mu křachnu a on se dal do toho.
"Prachy budou zítra" zapálila jsem si cigaretu.
"Jistě, jsi tvrdá holka, to se mi na tobě líbí" nemohla jsem si nevšimnout, jak spiklenicky mrkl na Niu.

Navěky v pasti - Part 2 - Spojení tancem

25. dubna 2012 v 7:13 | (ta) Neznámá |  Fanfiction ???!!!
***
Je pátek a začíná víkend. Co budeme zase dělat? Procházet se po přehradě, jako nějací blbečci?
Ne, o tohle fakt nemám zájem.
Na mém oblíbeném místě vládl cestovní ruch. Auta kolem mne jela, sem tam někdo pohlédl na mou tvář.
Bylo mi to jedno.
Zapálila jsem si cigaretu a vychutnávala jsem si kouř.
"Ach" ulevila jsem si. Tohle mi dokáže zamotat pořádně hlavu. Nekouřím často, pouze tehdy, když chci od něčeho odejít.
Žiletka je jiný případ, to chci spáchat sebevraždu. Ale nemám na to, na to jsem příliš velký srab.
Někde z dálky odbily kostelní hodiny. Koukla jsem se na mobil, na tu křachnu, kterou mi fotr nadělil k Vánocům před třemi lety.
Sedla jsem se a chtěla se nějak odreagovat. Začala jsem se spontáně pohybovat. Točila jsem se neuvěřitelnou rychlostí, skákala jsem a lehala si. V tom jsem udělala čápa, zamotala se přitom, když v tom, zrovna zabrzdilo auto.
Dveře se otevřely a odhalil se z nich nějakej borec.
"Hej, holko, kdo jsi?" zeptal se mi.
"S cizíma lidma nemluvím a co je ti do toho?" pozdvihla jsem udiveně jedno obočí.
"Umíš dobře hip hop" všiml si.
"Jakže?"
"Hip Hop, to je oblíbenej druh tance" namířil si to ke mně.
"To vím, nejsem blbá" odsekla jsem.
"Co mi chceš?" vyštěkla jsem po té, z kapsy si přitom vytahovala žiletku.
"Nemusíš se mě bát" postřehl mé obavy.
"Dobře" přikývla jsem.
"Mimochodem, jsem Nia" představil se.
"Zettera" odpověděla jsem.
"Divné jméno" poznamenal.
"To tvé není také zrovna nejpoužívanější" pousmála jsem se.
"To je Yurský" usmál se.
"Jako z Yurského parku?" zažertovala jsem.
"Jistě" zasmál se.
"Co tu proboha děláš?" přešel k tématu.
"To víš, tohle je mé oblíbené místo, hlavně když zažívám deprese a nemusím bejt doma s pěstounama" pokrčila jsem smutně rameny.
"To tě ještě nechytli fízlové?" přimhouřil oči.
"Málem, ale pokaždé jsem jim zdrhla. Ať si naserou, kokoti" mávla jsem rukou.

V tom se opět spustil ten známý tón. Porozhlédli jsme se a z dálky šel vidět policejní vůz.
"Padáme" žduchl do mne Nia.
Porozhlédla jsem se po velkém kopci.
"Teď není čas" zavrtěl hlavou.
"Já nevím" z očí se mi začaly ronit slzy.
"Mě můžeš věřit. A mým kámošům taky" trhl se mnou tak, že jsem zkrátka neměla na výběr.
"Víš, že nás spojil můj ubohý tanec?" zasmála jsem se upřímně.
"Vím" přikývl a začal se koncentrovat na volant, který ovládal celé jeho auto.

Navěky v pasti - Part 1 - Začátek

24. dubna 2012 v 14:36 | (ta) Neznámá |  Fanfiction ???!!!


Plakala jsem. Umírala jsem touhou po smrti. Nemohla jsem ale zemřít.
Mám zde alespoň rodinu. Někdo třeba nemá nic, tím myslím naoř. stopu po kontaktu s bytostí, která je stejná jako on.
Vlastně mám štěstí, ale i neštěstí. Žiju s pěstounskou rodinou a toto je můj příběh.
***
Mé tělo bezmocně šlo ulicí, ignorovalo přitom lidim kteří se na mne divně koukali. Připadala jsem si jako živá mrtvola.
"Zrůdo" řekl mi dnes Mike Erriton v naší třídě. Tohle už jsem nepřekousla.
Šla jsem směrem jakoby do obchodu, po té ale zabočila. Po pravici se vyskytoval velký kopec.
Zkutálela jsem se a ocitla se pod mostem, kde byli nejrůznější nápisy jako I Fuck You, Emmo is my love apod.
Otevřela jsem z ní peněženku a vytáhla žiletku. Potřebuji si ulevit, nutně, prosím !!!
Zavřela jsem oči a ucítila ostrou bolest. To pro mne však nic neznamenalo. Přičichla jsem si ke krvi, jako kdybych byla nějakej zatracenej upír. Po té mi krev tekla i z úst.
Vychutnávala jsem si onu rudou tekutinu, která se smou sdílí nejrůznější emoce. Žiletka mi přitom najednou začala připadat jako nejlepší kamarádka, se kterou se znám již od 7 třídy. Nebo možná i něco více.
Otevřela jsem flašku a napila se energického nápoje.

V hlavě se mi točily hvězdičky, kolem doutnající doutník a stařec, který se mnou hraje pokr.
Když jsem ho seprala, vyhrála jsem všechny money. On se však nasral, namířil na mne pistolí a podstřelil mě.

Smrákalo se. Vše se zdálo být tak naivní. Na zemi stopy krve, které nikdy nikdo neumyje.
V tom zahučela známá, avšak děsivá siréna.
Poldové! Zděsila jsem se a dala se na úprk. Kopec byl docela obtížný vyběhnout, ale s mým štíhlým tělem to šlo hravě.
Uuf, tohle bylo ofous !
V tom však na chodník kapla kapička krve. Kolemjdoucí na mne zírala s nevěřícným pohledem v očích.
"Ježiši" vyjekla, po té však šla dál.
Kopla jsem do vozejku a nasedla do nejbližšího autobusu. Zrovna jela D58, ta, která mne odveze do pěstounské cely.
Tak tomu já říkávám.
A škola ???!!!! Kriminál pro mladistvé....